Trend 3

  U Trendu 3 slibuje český výrobce Mac Para Technology potřetí ráj na zemi. Gleitschirm si vzal tohoto "rajského ptáka" (Eden) pod lupu.
  Není to jen název, kterému zůstal MAC team věrný při vývoji intermediate kluzáku Trend 3. Na homogenitu a vypracovanost kladou tito češi důraz a proto si dali při vývoji na čas. Teprve rok po reformě DHV 1-2 kategorie a čtyři roky po uvedení Trendu 2 na trh, kterého se podle firemních údajů prodalo ve světě přes 2700 kusů , byl představen nástupce. Celkem bylo vyrobeno a zkoušeno 16 prototypů a s cílem prodloužit chod řízení a zjemnit chování kluzáku na chod řízení proti Trendu 2. Jako další zajímavý fakt v konstrukci si Petr Reček dal za cíl, aby byl Trend 3 zároveň výborný kluzák pro létání s motorem. To bylo důvodem, že se konstruktér osobně "zavěsil" do prototypů. Obtížné bylo docílit potřebného tlumení kyvů v podélné ose aniž by to neovlivnilo ovladatelnost při volném létání. Odvážný úkol, kterého ovšem bylo perfektně dosaženo. Po osmnáctiměsíčním testování bylo dosaženo cíle a mezitím již poletují Edeny 3 jak volně, tak i s motory.

Konstrukce a zpracování

  Při návrhu Trendu 3 nevycházel konstruktér, jak by se dalo očekávat, z tvaru předchozího modelu. Daleko více sloužil jako předloha úspěšný kluzák Intox. Byla snížena štíhlost a vrchlík dostal do věna 52 komor, které se plynule zužují směrem ke stabilizátoru. Základní koncept vychází z jednoduché konstrukce s každým druhým zavěšeným profilem a diagonálními segmenty v řadách A, B, C. Při dolaďování posledních prototypů byl kladen velký důraz na rozdílné hodnoty předpětí vrchlíku, což vede k neobvykle snadnému startu a zachování vynikajícího výkonu. Kombinace rozdílných materiálů, která je používána i u ostatních MAC PARA modelů, je povedený kompromis mezi kvalitním zpracováním, materiály s dlouhou životností a dosažením nízké hmotnosti vrchlíku. 5,85 kg je opravdu špičková hodnota, co se váhy týče. Ve spojení s minimálním objemem lze říci, že Trend 3 je vhodný i pro použití jako horský kluzák, což je opravdu s podivem, neboť motorové létání znamená zároveň vyšší zatížení. Konstrukce proto byla podrobena při zátěžovém testu osminásobku max. zatížení 197 kg (téměř 1600 kg). Přesto je motorová verze vybavena robustnějšími šňůrami Edelrid 6843-340 kg ve spodní galerii.

Start

  Stejně jako oba předchůdci okouzluje Trend 3 svým jednoduchým chováním při startu, které lze označit jako vhodné pro začátečníky. Mac Intermediate si při rozložení vrchlíku nepotrpí na žádné triky a roztřídění šňůr se dá označit za průměrné. Vrchlík vyjíždí spolehlivě a přímo nahoru již při středním zatažení za A popruhy, nechá se lehce vést a korigovat a nevykazuje tendenci k „předstřelu“. Ačkoliv chování vrchlíku díky držení stopy během startu působí trochu utlumeně, reaguje kluzák přesně a rychle na řidičky a umožňuje korektury v průběhu startu.

Let

  Dostane–li se pilot poprvé s Trendem do vzduchu, jako první upoutá homogenní letové chování a obzvlášť velmi snadný a přesný handling. Během Testivalu DHV 1-2 kluzáků byl novému Trendu promptně udělen predikát širokospektrální kluzák „Allroundgerät“, čemuž mimo jiné vděčí za snadnost provedení manévrů potřebných k vyklesání.
  Trend 3 drží stopu a plynule letí vzduchem, přičemž se dá velmi přesně ovládat. Předností je spíše ploché zatáčení. V turbulenci je sice občas cítit přizvednutí ze strany, nicméně zatáčení tím není nikterak ovlivňováno. Trend 3 plynule točí dále a přitom nevykazuje ztrátu vnitřního tlaku na vnější straně křídla. Ačkoliv vrchlík v turbulenci díky velkému utlumení působí poddajným a vláčným dojmem, zdá se v podélné ose přesto trochu tvrdší, kde se projevuje lehce patrná menší efektivita přenášení váhy v sedačce (je cítit trochu odpor vrchlíku předávaný prknem sedačky), což současně znamená vysoké tlumení bočních kyvů. Při točení v termice je zpětná vazba přes řidičky excelentní. Díky točení na plocho je Trend 3 ve slabých stoupácích přirozeně ve svém elementu, ale také v silné termice se cítí dobře. Jakmile vletí do silného stoupáku, nechá se strmě postavit do náklonu, přičemž se ochotně vzdá své tendence točit naplocho a kroužíce ve velkém náklonu dělá dobrý dojem. Síly v řízení přitom nejsou velké. Velmi vyvážené je vlétnutí do st. proudu a vylétnutí z něj. Vrchlík nezůstává ani vzadu, ani nepředstřeluje a stabilizuje se téměř sám od sebe nad pilotem.
  Speed systém lze bez námahy použít po delší dobu, což při přeletech šetří síly a energii. To že je možné při důsledném použití speed systému uletět dlouhé vzdálenosti, dokázal Bernhard Plasser, když se svým Trendem 3 koncem května 2005 „katapultoval“ z rakouského Pinzgau přes 170 kilometrů daleko.
  Reakce tohoto kluzáku na boční zaklopení je bez jakýchkoliv překvapení. V normálním případě Trend 3 téměř nepředskočí a okamžitě (nikoliv impulsivně) vyrovná půlklap s otočením do 90 stupňů. Pouze při velkém bočním zaklopení očekává pilota zřetelné předskočení vrchlíku, přesto většinou otevření neprobíhá přes 90 Stupňů. Zareaguje-li pilot přibržděním, tak lze kluzák snadno udržet ve směru letu a bez problému a snadno zatočit na druhou stranu. V normálním případě proběhne otevření zaklopeného vrchlíku plynule pomalu samo o sobě. Občas je vhodné malé „urychlení“ pomocí přiměřeného přibrždění.

Možnosti vyklesání

  Velké uši:
  Zaklopení uší je díky děleným A popruhům snadné. Zatáhne-li pilot vnější A popruhy dolů, zaklopí se uši čistě a zůstanou bez přičinění pilota ve své pozici. Část zaklopené plochy je relativně veliká a tím je klesání opravdu efektivní. Při současném použití speed systému se dá klesání ještě výrazně zvýšit. Ovládání náklonem v sedačce je při zaklopených uších sice možné, avšak při odhodlaném navážení na stranu lze pouze docílit zatáček s velkým poloměrem. Proto je lépe řízení sedačkou při zaklopených uších podpořit sešlápnutím speed systému, neboť se Trend 3 stane obratnější a dynamičtější. Otevření velkých uší musí být provedeno jednoduchým a plynulým zatažením řidiček.

  B-Stall:
  B-Stall může být u Trendu 3 označen za parádní manévr, neboť sotva může jiný paraglider jednoduchostí provedení, chováním a dosaženou efektivitou klesání v B-Stallu dosáhnout úrovně tohoto DHV 1-2 kluzáku. Zatáhne-li pilot B-popruhy dolů, odtrhne se proudění čistě a jen s malým odporem v tahu se vrchlík čistě prolomí. Při odtržení proudění jde vrchlík málo dozadu. Během B-Stallu se vrchlík chová extremně stabilně, nevykazuje kroucení nebo zatáčení do strany a s více jak 8 m/s se blíží k zemi. Jakmile se B popruhy uvolní rozletí se kluzák spolehlivě s mírným předskočením, bez nároků na pilotáž.

  Spirála:
  Spirála je s novou MAC „střední třídou“ lehce proveditelný manévr. Při středně rychlém uvedení jde vrchlík Trendu 3 do spirály a poslouchá během spirály jen povely pilota bez tendence k samovolnému zrychlování a nebo zpomalení s náhlým ukončením. Plynulým přitažením, nebo povolením řidičky může být libovolně měněna hodnota klesání. Při větším tahu v řízení lze bez problémů dosáhnout klesání většího jak 18 m/s. Během ukončení spirály se chová Trend 3 rovněž ukázkově. Nepředstřeluje z ničeho nic z tohoto manévru a jako po másle se dá řídit ze spirály. Také při rychlém ukončení spirály je riziko vlétnutí do vlastní turbulence opravdu malé.

Shrnutí

  MAC teamu se podařilo vytvořit geniální „Allrounder“ se širokým spektrem možnosti nasazení. Na jedné straně nabízí Trend 3 (díky svému celkovému ovládání ) přehlednou dynamiku (díky jednoduchosti manévrů potřebných k vyklesání a nezáludností při extrémních manévrech), která se samozřejmě bude líbit talentovaným začátečníkům a obzvláště motorovým pilotům. Na druhé straně má výkonnostně orientovaný pilot dostatek potenciálu, aby se mohl vydat na dlouhé přelety. Trend 3 především nadchne odborníky z řad termických pilotů. Plně vyvážené chování v termice s vynikající zpětnou vazbou přes řidičky a skvělá stoupavost nedávají mnoho možností přát si více. Zároveň patří Trend 3 do úzkého výběru kluzáků pro paraalpinisty vzhledem ke své nízké hmotnosti a objemu.

Krátké hodnocení – zvláštnosti

Zpracování/materiály
  Pořádné sešití a zpracování. Lehká konstrukce! (hodnocení 4)

Startování
  Vhodný pro začátečníky! Jednoduchý startovací handling za silného větru. (hodnocení 5)

Let
  Široké spektrum nasazení! Handling a Výkonnostní potenciál! Obzvláště vhodný pro přelety. (hodnocení 5)

Velké uši
  Snadné a efektivní! Smysluplné používání speed systému. (hodnocení 5)

B-Stall
  Paradní figura! Snadné provedení, efektivní, spolehlivé ukončení. (hodnocení 5)

Spirála
  Neklade nároky na provedení Vhodné pro začátečníky. Ukončení nenáročné! (hodnocení 5)

Hodnocení

  1 nedostatečné
  2 průměrné
  3 dobré
  4 velmi dobré
  5 vynikající

Nárůst sil v řízení

  10 cm – 0,6 kg
  20 cm - 2,5 kg
  30 cm - 3,8 kg
  40 cm - 6,0 kg
  50 cm - 8,0 kg

Klouzavost: 8,3 (při základní rychlosti)

  Kluzavost je měřena Gleitschirm týmem velmi náročným způsobem. Stejně jako u větroňů jsou měření prováděna za absolutně klidných podmínek (před východem slunce) během více letů pomocí referenčního kalibrovaného padákového kluzáku (přitom piloti střídají mezi testovaným a referenčním kluzákem). Použité sedačky jsou identické, stejně jako startovací hmotnost. Po každém letu se měří výškový rozdíl obou kluzáků pomocí velmi přesných přístrojů. Nakonec se z jednotlivých letů spočítá průměrná hodnota a následně je vypočítána klouzavost testovaného kluzáku. Touto metodou je docílena přesnost +/- 0,1 (v návaznosti na referenční kluzák).
  Měřící přístroje: 2x Aircotec XC-Trainer

Peter Feichtinger, testovací pilot
Gleitschirm, 08/05




Intox 28

  Firma MAC PARA TECHNOLOGY přišla v minulých letech na trh s několika velice vyzrálými produkty. Mezi poslední patřily kluzáky Muse certifikovaný v kategorii DHV1 a Eden II v kategorii DHV 1-2. Kluzáky z dílny tohoto českého výrobce jsou charakteristické především vynikajícím handlingem, který je řadí mezi nejvýkonnější kluzáky ve svých třídách. Muse je blíže ke kluzáku třídy intermediate než ke kluzákům pro začátečníky, stejně tak Eden II se díky skvělému handlingu posouvá k horní hranici své kategorie.
  Nyní přichází Petr Reček s dalším perfektním kusem, s performance kluzákem Intox. S parametry jako je štíhlost 5,83 a rozložené rozpětí 12,74 se rozhodně řadí mezi kluzáky vysoce výkonné.
  Od začátku roku začal Skyline team rozjíždět distribuční síť v Německu a Rakousku, výsledkem čehož by mělo být rozšíření MAC kluzáků na našem trhu. Já jsem, se svými 97 kg, testoval Intox 28 s váhovým rozpětím 85-110 kg.

Konstrukce, zpracování

  Podlouhlý a elegantní vrchlík využívá klasického V-Rib systému. Netypické a zcela nové je použití krátkých kusů šňůr vestavěných mezi závěsné šňůry paralelně se spodní stranou vrchlíku. Podle Petra Rečka má tato jedinečná konstrukce nahradit příčně všité pásky. "Oproti všitým páskům jsou tyto vnější příčné šňůry podstatně lépe přesněji nastavitelné. Na aerodynamiku vrchlíku nemají žádný negativní vliv", říká Petr Reček.
  Vrchlík je sešitý z 63 komor, přičemž 6 vnějších je na každé straně uzavřeno.
  Sešití je dobré, vzdálenost jednotlivých stehů je jednotná, všechny stehy na vnitřní straně a na kritických místech jsou přešity vícekrát. Pouze stabilo by si zasloužilo další výztuhu. Závěsné body na vnitřní straně jsou zesíleny a přechody v designu jsou precizně zpracovány.
  Každá rovina šňůr nabízí 10 závěsných bodů, stabilo je připojeno na 4 bodech, což dává dohromady 48 závěsných bodů. Na odtokové hraně se systém řidiček vícenásobně větví a stahovací systém se stará při brždění o čistou odtokovou hranu.
  Gumové kroužky na šňůrách zabraňují prokluzování. Šňůry jsou z Aramidu od Edelridu.

Chování při startu

  Kluzáky s vysokou štíhlostí obvykle vykazují těžkosti při startu. Nic takového se nedá říci o Intoxu. Zcela naopak, Intox je „startovací stroj”, vrchlík se spolehlivě zvedne nad pilota v každé situaci. Je zcela jedno, jestli si rozložíte vrchlík do špice nebo do oblouku, v každém případě se vrchlík zvedne spolehlivě a stejnoměrně. Trochu přesnosti je třeba jen při roztřiďování šňůr. Přestože je konstrukce velmi přehledná tak obsahuje velké množství větvení, což vyžaduje jistou dávku svědomitosti. Např. zauzlované šňůry schované pod odtokovou hranou je možné snadno přehlédnout. Jakmile jsou tyto přípravy hotové, je nejtěžší část startu za námi. I ve špatných povětrnostních podmínkách stoupá vrchlík přímo nad pilotovu hlavu bez tendencí uhnout stranou kde se jednoduše stabilizuje. Intox je nahoře po pár krocích.
  S Intoxem je radost startovat i "na křižák". Vrchlík se okamžitě nafoukne v celém rozpětí a zůstane čistě nad pilotem.

Letové vlastnosti

  Očekávání, od kluzáku s takovými technickými daty, bylo do puntíku splněno hned po několika minutách letu. Pilot má pocit, že ho kluzák sám táhne vzduchem. Tento pocit je ještě umocněn při brždění. Stačí pouze lehký impuls a kluzák začne okamžitě ochotně zatáčet. Poloměr zatáčení je snadno ovlivnitelný buď náklonem v sedačce nebo bržděním. Obratnost kluzáku závisí na vnímavosti pilota. Při použití vnější brzdy se Intox točí jemně a mírně. Vrchlík je, při takových manévrech, zjevně ve svém živlu. Pokud vletíte do termiky, kluzák se vnoří do stoupáku bez jakýchkoli pokusů vytočit vás ven.
  S Intoxem je možné letět jak v úzkém stoupání s příkrými zatáčkami tak i ve slabé termice na plocho. V obou případech zůstává kluzák homogenní a chce zůstat ve stoupání. Nikdy jsem neměl pocit, že mě chce Intox vyhodit z termiky. V turbulenci si kluzák říká o aktivní styl letu. Pak ukáže Intox celou svou eleganci. Citlivý vrchlík dobře reaguje na poryvy větru. Celkově se Intox chová v termice vyváženě, vrchlík má velmi stabilní a pevný tvar, brzdy reagují již po několika centimetrech tahu a reakce vrchlíku je ihned patrná.
  Cestovní rychlost Intoxu je 38 km/h, při aktivování speed systému (tah cca 33 cm) můžete dosáhnout až 53 km/h. I při této rychlosti zůstává kluzák ve vzduchu stabilní.
  Chování při kolapsech je velmi nezáludné. Při zborcení náběžné hrany do 50 % reaguje Intox velice příjemně. Lehce se nakloní na stranu a po skoro 90° zatáčce pokračuje v přímém letu. Pokud zůstane vrchlík zaklopený, pomůže pumpování. Zborcení nad 50% způsobí mírné naklonění dopředu a otočení o 180°. Vrchlík se znovu otevře dostatečně rychle bez nějaké explozivní reakce. Pokud chcete, můžete držet kluzák dál ve směru nebo ho zcela otočit pomocí opačné řidičky.

Možnosti vyklesání

   "Uši" :
  "Uši" navodíte velice jednoduše stažením vnějších A-šňůr. V důsledku toho dojde k zaklopení konců vrchlíku. Klesání je cca 2,3 m/s a použitím speed systému jej lze zvýšit na 3,7 m/s. Při naklonění v sedačce zůstává kluzák lehce kontrolovatelný. K ukončení stačí jeden nebo dva lehké impulsy na brzdy.

   B-Stall :
  K navození této figury potřebujete jen trochu síly. K odtržení proudění dojde čistě a Intox zůstane ve stabilním stallu. Pokud stáhnete B-závěsné popruhy současně, zůstává kluzák v jednosměrném pohybu. Klesání je cca 7,5 m/s. Při ukončení může kluzák lehce předskočit, ale nezaznamenal jsem žádnou náchylnost k zaklapnutí vrchlíku.

   Spirála :
  Tento obratný kluzák potřebuje jen trochu přibrzdit, aby se iniciovala spirála. Rychle dosáhnete klesání okolo 18 m/s a více. Dynamiku spirály je možno přesně vyvážit brzdami a náklonem v sedačce. Pokud při vypuštění stále aplikujete náklon, kluzák setrvá ve spirále. Vzhledem k dynamice kluzáku by ukončení mělo být jemné a citlivé, aby si pilot nevletěl do vlastního víru ze spirály a zabránil tak případnému zaklopení vrchlíku.

Obratnost

  Intox patří jednoznačně mezi nejvýkonnější kluzáky v DHV 2 kategorii. Se svým výtečným a citlivým handlingem během startu, při silném větru a v termice dává pilotovi, který dokáže ovládat tak citlivý padák, jedinečnou možnost opravdu velkých zážitků. Z toho důvodu by se o něj měli zajímat zejména zkušení piloti létající přelety. Také piloti volající po výkonnosti ocení Intoxe jako kluzák s velice komfortním výkonem a letovými vlastnostmi.
  Intox je výkonný kluzák předurčený pro přelety a závodní podmínky. Pro pouhé létání v termice je ho snad až škoda. Ten, kdo se rozhodne pro tento kluzák brzy zjistí, že je mu jeho domovský kopec malý!

Peter Feichtinger, testovací pilot
Gleitschirm, 10/03




Polibek Můzy

Konstrukce

  Lucky je první padákový kluzák, který nechala firma MAC PARA TECHNOLOGY certifikovat v kategorii DHV 1. Tento krok je velmi důležitý pro paraglidingové školy a MAC Para si chce spolu se svými importéry Skyline a Over Distribution vytvořit jistý vliv na paraglidingové začátečníky. Vývoj tohoto kluzáku byl mnohem důkladnější než vývoj Luckyho předchůdce, Jointa, certifikovaného v AFNOR Standard. Petr Reček, designér MAC Para, nechtěl nabídku kluzáků pouze rozšířit o další DHV 1 certifikovaný kus, ale chtěl vytvořit kluzák, který by byl ve všech bodech, jako je handling, chování v termice a bezpečnost, dokonalý. Stejně jako při vývoji jiných MAC křídel pomáhal u zrodu Luckyho konstrukční software "PG pro CAD". S jeho pomocí, a samozřejmě s nesčetnými testy, se po osmi měsících vyvinul Lucky.
  Již první pohled na vrchlík po startu prozradí o kluzáku mnoho: štíhlost a délky šňůr jsou dostatečně krátké, otvory dostatečně velké.
  Koncept diagonálních komor umožňuje větší vzdálenosti mezi zavěšovacími body, a tím kratší délky šňůr. Doplňkové krátké pásky mezi A, B, C a D šňůrami rozdělují síly působící na vrchlík. Řidičky vedou přímo k odtokové hraně vrchlíku. Kroužkový stahující systém kontroluje nestejnoměrné brždění kluzáku na krajích vrchlíku.

Start a let

  Tak jak by se dalo očekávat od kluzáku třídy DHV 1 je start s Luckym velmi snadný. Stačí lehký počáteční impuls s následným vedení A-popruhů a vrchlík se pak mírně rychle a plynule vztyčí až nad pilotovu hlavu bez snahy předletět dopředu. Je opravdu velmi snadné stabilizovat vrchlík v této poloze. Start "na křížák" ve také velmi snadný, méně než šest kilo vážící vrchlík je lehce ovladatelný.
  Ve vzduchu vykazuje kluzák výbornou směrovou stabilitu, dokonce ani turbulentní podmínky nemohou vychýlit Luckyho ze směru. Speciálně v příčné ose je velmi klidný, což je velmi užitečná vlastnost při asymetrických deformacích. Během našich testů šel Lucky při asymetrickém zaklopení jen lehce na nos, pak pomalu zatočil na stranu a otevřel se bez zásahu pilota po 90 až 120° samostatně. U asymetrických zaklopení na speedu kluzák vykazoval podobné chování, ani předskok ani rychlosti točení se příliš nezvýší. Přitom je "kontrování" jednoduché, neboť pilot má na otevřené straně velký rozsah řízení k dispozici.
  Během letu ve stoupání se kluzák chová standardně. Chování v termice je velmi dobré: Lucky okamžitě reaguje na pilotovo impulsy, nechá se držet dlouho na plocho, bez vrtání. Nejlepší recept na zatáčení je lehce použít vnější brzdu v kombinaci s náklonem v sedačce podporovanou lehce vnitřní brzdou. Pokud se to takto provede, předvede Lucky velmi sympatický vzestup. Řidičky jsou od výrobce nastaveny na cca 15 cm. Z počátku je síla v řízení lehká, pak progresivně narůstá a až před odtržením proudnic řízení "ztvrdne".
  Pokračujete-li vědomě ve stahování řidiček, poznáte začátek "stallu" snadno, neboť síly v řízení náhle poleví.
  Luckyho speed systém je veden přes jednu kladku a zkracuje popruhy A, B a C. Díky jeho relativně krátké užitkové dráze je i se standardními sedačkami a jednou nožní hrazdou velmi použitelný. Pro jeho aktivaci je třeba střední síly. Maximální rychlost 44 km/h je sice nízká, ale zcela dostačující pro tuto kategorii. Mnohem důležitější a positivnější je odolnost kluzáku proti zaklapnutí při maximální rychlosti, neboť se zde neobjevují žádné deformace, či vrásky na náběžné hraně.

Možnosti vyklesání

  Lucky nemá žádnou konstrukční pomoc pro "uši". Ty je možné navodit použitím vnějších A šňůr. Ke správnému a efektivnímu provedení tohoto manévru je důležité chytit je vysoko nebo je popotáhnout, což může být trošku problematické pro piloty menších postav. Po navození manévru se výrazně vyprázdní zaklapnuté komory, ale na A šňůrách zůstane patrný zbytkový tah. Minimální klesání, kterého jsme dosáhli v našich testech bylo cca 2,5 m/s, s použitím speed systému skoro 3 m/s. Po uvolnění krajních A-šňůr se "uši" otevírají s malým zpožděním.
  B-stall se dá navodit středním tahem za B-popruhy. Jakmile je tato figura u Luckyho navozena, poklesne tah na B-popruhy, takže je možné držet je dlouho. Vrchlík zůstává velmi stabilní a klesání se pohybuje mezi 7 a 8 m/s. Ukončení by mělo být provedeno přiměřeně plynule rychlé.
  K navození spirály je třeba dát Luckymu trochu času, aby se naklonil do potřebné polohy. Navození spirály můžete pomoci rozhoupáním. Vnější strana vrchlíku zůstává stabilní, klesání se přiblížilo ke 14 m/s.

Shrnutí

  Lucky patří svými charakteristikami plně do kategorie DHV 1: má jednoduchý start, vysokou odolnost prosti asymetrickému zborcení a velmi milé chování v termice. Jeho spektrum nasazení je tudíž široké. Ať už jako školní kluzák nebo pilotův první kluzák přinese Lucky svému majiteli jistě mnoho zábavy a příjemných letů. Je také správnou volbou pro příležitostné a rekreační piloty orientované na bezpečnost.

Od startu po přistání přináší Lucky mnoho radosti a navíc s maximální bezpečností.

Alex Hollwarth, testovací pilot
Fly and Glide, 5/03




Trend II

  Padákové kluzáky firmy Mac jsou konstruovány pomocí vlastního počítačového programu "Pg". Jeho síla spočívá zejména v přesném výpočtu předpětí a možnosti editace všech částí kluzáku. Všechny MAC kluzáky charakterizuje velmi přesný handling a vysoký výkon. Nejinak je tomu u Trendu II.

Konstrukce

  Zatímco Trend I měl za cíl prozkoumat podmínky udělení certifikace DHV a možnosti proniknutí na německý trh a byl certifikován pouze v jedné velikosti, měl by být Trend II certifikován hned v pěti velikostech. Ve velikosti 23, námi představované velikosti 25, velikosti 27 a posledním ve velikosti 30. Trend II 33 s maximální startovací vahou 145 kg je před dokončením. Těchto pět velikostí tedy pokrývá startovací váhy od 62 kg do 140 kg.
  Než byl Trend II dán k DHV testům, byl testovacím týmem podroben skoro ročním intenzivním testům. Během tohoto testovacího období bylo vyzkoušeno osm prototypů, s každou velikostí bylo nalétáno více jak 100 hodin. "Ještě před zahájením homologace jsme chtěli mít přesné informace i o letových vlastnostech zestárlého kluzáku", tolik Petr Reček. Kromě firemních testovacích pilotů byl konstruktér podpořen i rakušanem Christianem Amonem, který mu byl poradním hlasem při detailních nastaveních pro DHV testy.
  Trend II používá klasickou konstrukci diagonálních segmentů. Každá druhá z 51 komor je zavěšena do šňůr. Doplňkové krátké pásky mezi větveními homogenně rozdělují síly působící na vrchlík. Závěsy mají čtyři popruhy s třemi hlavními šňůrami do každé závěsné karabinky. Nezvyklé je zavěšení šňůry od ucha na popruh D. Tím dosahuje kluzák při aktivování speed systému vetší projekční plochy, což se projevuje pozitivně na výkonu a pasivní bezpečnosti.

Let

  Chování Trendu II je možné bez nadsázky nazvat ukázkovým. Rozložení a roztřídění šňůr je rychle hotové, zejména na kritickém kraji křídla jsou aramidové šňůry s barevně rozlišenými oplety dobře rozeznatelné. Při předním startu se díky tvaru kluzáku nabízí možnost rozložit vrchlík do půlkruhu. Lehkost hry s kluzákem na zemi nadchne při zkoušení na cvičném svahu a při startu "na křižák".
  Již v první zatáčce poskytne Trend II velmi přímý a agilní handling. Kluzák reaguje na povely řízení téměř bez prodlevy, přičemž volný chod řízení je do 15cm. Specielní vyvázání řidiček s kroužkovým stahujícím systémem na krajích vrchlíku se stará o to, aby bylo možné do určitého bodu stažení snadno držet kluzák v ploché zatáčce bez náklonu. Pokud necháte nadále vnější brzdu povolenou, pak silně vzroste jak klesání v zatáčkách tak i naklonění vrchlíku. Piloti Trendu II by tedy měli mít pro brždění citlivé ruce, aby jejich stoupání bylo ekonomické. Pokud tohle pilot zvládá, tzn. používá náklon v sedačce a vnější řidičku, tak lze Trend II, díky přesnému handlingu a stoupavosti, zařadit do vyšší kategorie kluzáků. Dá se s ním velmi přesně točit v termice, dokonce se plně dají využít i úzké stoupáky. Přitom je vrchlík v turbulentních podmínkách velmi stabilní. Velmi příjemné tlumení v příčné ose přispívá i k tomu, že se kluzák při vletu do termiky, při porovnání s ostatními kluzáky ve své třídě, nezakloní dozadu. Díky tomu je možné přenést skoro celou rychlost až do centra stoupáku. Piloti s odpovídající letovou praxí shledají charakteristiku zatáčení jako velice příjemnou. Na prvních centimetrech není tah na řidičku ani velký, ani malý, v dalším průběhu progresivně roste a krátce před odtržením je velmi tvrdý. V reakcích při extrémních letových manévrech, využívá Trend II hranice kategorie DHV 1-2. Při navozeném masivním zaklapnutí se kluzák, bez zásahu pilota, docela živě nakloní na stranu a zřetelně vpřed. Zpočátku je zatáčení rychlé, ale velmi brzy se zpomalí, přičemž se vrchlík začíná otvírat. Zpětné znovuotevření nastane samovolně do 180stupňů, i když někdy s malým zpožděním. Při aktivním zásahu pilota se nechá Trend II kdykoliv dobře stabilizovat a držet kurzu.
  Měření výkonu jsme prováděli na námi testované střední velikosti Trendu II 25, se startovací vahou něco přes 80 kg. Testovací pilot Fly & Glide Alex Höllwarth dosáhl cestovní rychlosti 36 km/h a při plném zrychlení zapsal maximální rychlost 48 km/h. Klouzavostí na speedu a v chováním termice patří Trend II výkonnostně ke špičce ve své třídě. Speed systém je veden na závěsech přes jednu kladku, ale přesto vyžaduje jen minimum síly k aktivaci. Vrchlík, je přitom velmi stabilní i při plném sešlápnutí.

Možnosti vyklesání

  Jelikož Trend II nedisponuje dělenými A – popruhy, stahují se "uši" pomocí krajní A – šňůry na každé straně. Šňůra se přitom musí chytit dost vysoko, což poněkud ztěžuje navození tohoto manévru, zejména v turbulenci. Před začátkem manévru doporučujeme maximální vzpřímení se v sedačce. Tah při stažení je střední. Přestože se zaklapnuté vnější komory skoro úplně vyprázdní, malý zbytkový tah zůstane. Hodnoty klesání se pohybují okolo 2,8 m/s, při aktivovaném speedu až 3,3 m/s. Po uvolnění A – šňůr se zaklapnuté části vrchlíku otevíraly váhavě a musely být vypumpovány.
  B-stall je u Trendu II velice efektivní manévr. Po překonání středního tahu při navození, ztratí vrchlík mnoho ze své plochy a čistě se stlačí k sobě. Jelikož zůstatkový tah je velmi malý, mohou se hodnoty klesání přiblížit 8 m/s. Po uvolnění B – popruhů se Trend II rozjede hbitě a bezpečně.
  Díky své nápadně vysoké obratnosti nabere Trend II při navození spirály hbitě rychlost a náklon. Po navedení do spirály se doporučuje dát váhu těla do neutrální polohy a důrazně použít vnější brzdu, protože pro Trend II není problém dosáhnout klesání přesahující 18 m/s. Při takto extrémních hodnotách klesání je předpokladem, že ukončení spirály je lépe provést pomocí aktivní pilotáže.

Shrnutí

  Trend II patří k nejobratnějším a nejagilnějším kluzákům ve třídě DHV 1 – 2. Má nezvykle přesný handling, který by slušel akrobatickému křídlu. Asymetrická zaklopení u rozkývaného kluzáku a při použití speed systému jsou poněkud náročnější než u ostatních velmi utlumených kluzáků této třídy. Trend II je určen pro piloty hledající právě tak agilní jako výkonný kluzák s bezpečným DHV zařazením. Pro pokročilejší piloty je ideální hračkou pro wingovery a dynamické figury.

Alex Hollwarth, testovací pilot
Fly and Glide, 7/02

:::Úvodní stránka:::